Fantazie je sice potvora, ale když si dělá, co chce, je s ní docela prča...

Prosinec 2015

První běh

6. prosince 2015 v 19:37 | ゆきこ なさく |  My diary
Hallo meine Liebe,
chtěla bych se vám pochlubit, čeho jsem se dnes zúčastnila. Jsem líná jak veš. To by jste měli vědět. Semtam si jdu zacvičit nebo zaběhat. Od listopadu ani jsem moc neběhala, protože prostě výmluvy typu: "Špatné počasí.", "Diť je zima.", "Aaaa, jsem unavená." atd. No a v nedaleké vesnici se pořádal Mikulášský běh. Jelikož moje trenérka byla na operaci, tak jsem ani dlouho necvičila a i přesto, že jsem introvert, který nejradši leží v posteli a kouká na YT, mě začalo z té mé lenosti hrabat. Tudíž jsem si řekla, že tam dotahnu kamarádku a prostě poběžíme. A my vážně běžely.

Trasa byla úžasná. Byla sice kopcovitá, ale prostě úžasná. Běželi jsme k hladomorně (alias: výšlap jak prase) a potom dolů (alias: sešup jak prase), přes les, přes pole... Prostě minimum asfaltu, takže pohodlná cesta. Svoje tempo jsem si udžela na první tři kiláčky, potom se to zhoršovalo, ovšem to je pro mě docela pozitivní výsledek, jelikož kdysi jsem nedokázala uběhnout snad ani 300 m. Ve své kategorii jsem byla 4., takže jsem na sebe náležitě pyšná. :D


Nejhorší části běhu byly jen dvě. Ta první byla když jsme běžely lesem po maličké cestičce, kde by stačil jeden špatný krůček a byla bych v potoce. Tam jsem chodila radši rychlejší chůzí, ale upřímně dvě slečny, které běžely předemnou to běžely a stejně jsem byla rychlejší, protože tam se vážně nedalo běhat. Ta druhá byla za polovinou (vím, že to byla polovina, protože tam stál postarší pán, co podával čaj :D ), kde jsme musely vyběhnout tak nechutnej kopec, že jsem myslela že "vyvrhnu" plíce.

EPICKÝ MOTIVUJÍCÍ TEXT HERE: Nezáleží na tom jak líný prasata jste, stačí zvednout prdel a něco dělat a ono to půjde. Uvidíte, jak se budete zlepšovat a ono vás to (možná, no) začne bavit. Takže peace!